Petr Plecháč – Robert Kolár: Kapitoly z korpusové versologie by Akropolis

Petr Plecháč • Robert Kolár

Kapitoly z korpusové versologie

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 1

4.4.2017 11:18:57

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 2

4.4.2017 11:18:58

Petr Plecháč • Robert Kolár

Kapitoly z korpusové versologie

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 3

4.4.2017 11:18:59

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Plecháč, Petr Kapitoly z korpusové versologie / Petr Plecháč, Robert Kolár. — Vydání první. – Praha : Akropolis, 2017. — 144 stran Anglické resumé ISBN 978-80-7470-149-8 (brožováno) 801.6(=162.3) * 82.0:801 * 519.23/.24 – český verš — 19.—20. století – versologie – statistické metody – kolektivní monografie 80 — Filologie [11]

odborná redakce: Mgr. Jakub Říha, Ph.D. lektorovali: PhDr. Aleš Bičan, Ph.D. Mgr. Radek Čech, Ph.D. PhDr. Květa Sgallová, CSc. prof. PhDr. Dalibor Tureček, DSc. Publikace vznikla v rámci grantového projektu GA ČR P406/11/1825 a s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné instituce 68378068. Při práci na publikaci byly využity zdroje výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie (http://clb.ucl.cas.cz). Zdrojová data a jejich interaktivní vizualizace jsou dostupné na http://versologie.cz/kapitoly © Petr Plecháč, 2017 © Robert Kolár, 2017 © Graphic & Cover Design Filip Blažek – Designiq, 2017 © Filip Tomáš – Akropolis, 2017 ISBN 978-80-7470-149-8, ISBN 978-80-7470-150-4 (PDF)

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 4

4.4.2017 11:18:59

OBSAH

ZKRATKY A SYMBOLY

ÚVOD 9

§ 1

VERSIFIKAČNÍ SYSTÉMY 15

§ 1.1

Ne-sylabotónické verše

§ 1.2

Sylabismus 19

§ 2

ZÁKLADNÍ SYLABOTÓNICKÁ METRA A ROZMĚRY 25

§ 2.1

Trochej a jamb

§ 2.1.1

Četnosti užívání v průběhu 19. století

§ 2.1.2

Žánrové a tematické asociace

§ 2.2

Základní trochejské a jambické rozměry

§ 2.2.1

Četnosti užívání v průběhu 19. století

§ 2.2.2

Žánrové a tematické asociace

§ 2.2.2.1

Přírodní motivy

§ 2.2.2.2

Historické motivy

§ 3

SUPRASEGMENTÁLNÍ JEVY VE VERŠI 37

§ 3.1

Slovo, takt, mezipřízvukový interval, R-celek

§ 3.1.1

Slovo (modelové příklady) Odchylky od očekávané četnosti výskytu (binomický test, χ 2 test)

§ 3.1.1.1

§ 3.1.1.2

Závislost spojité a dichotomické proměnné (Mann-Whitney-Wilcoxonův test)

§ 3.1.1.3

Korelace dvou spojitých proměnných (lineární regrese)

Takt, mezipřízvukový interval

37 37 38 40 42

§ 3.1.2

§ 3.1.3

R-celek

§ 3.1.4

§ 3.2

Jambický incipit

§ 3.2.1

Polysylabický incipit

§ 3.2.2

Monosylabický incipit

§ 3.3

Ženská klauzule

Pravděpodobnost výskytu R-celků ve verši

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 5

4.4.2017 11:18:59

§ 3.3.1

Četnost lichoslabičných R-celků

§ 3.3.2

Dvouslabičné a čtyřslabičné R-celky

§ 3.3.3

Kombinace v rýmech

§ 3.4

Mužská klauzule

§ 3.4.1

§ 3.4.2

§ 3.4.2.1 § 3.4.2.2

Četnost sudoslabičných R-celků Jednoslabičné a tříslabičné R-celky

Klauzule a metrum

Asociace s realizací incipitu (jamb)

§ 3.4.3

Kombinace v rýmech

§ 4

SEGMENTÁLNÍ JEVY A MORFOLOGICKÁ ROVINA VE VERŠI 85

§ 4.1

Vokalická kvantita

§ 4.2

Předložková spojení

§ 4.2.1

Předložková spojení začínající na W-pozici

§ 4.2.2

Předložková spojení začínající na S-pozici

100

§ 4.2.2.1

Počet slabik

100

§ 4.2.2.2

Těsnost syntaktického vztahu

103

§ 5

RYTMICKÝ STYL 105

§ 5.1

Shluková analýza

105

§ 5.1.1

Mužský jamb (modelový příklad)

106

Ženský jamb

114

§ 5.1.2

§ 5.2

Možnosti atribuce autorství – ženský trochej

PŘEHLED TESTOVANÝCH HYPOTÉZ

123

CITOVANÉ UKÁZKY

125

LITERATURA 129

SUMMARY 135

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 6

117

4.4.2017 11:18:59

ZKRATKY A SYMBOLY

Jn Tn S W Rn

n-stopý jamb (J4, J5…) n-stopý trochej (T4, T5…) Silná metrická pozice (S-pozice) Slabá metrická pozice (W-pozice) n-slabičný R-celek (viz § 3.1.3; § 3.1.4)

α φ χYATES 2 σ

Hladina významnosti statistického testu (viz § 3.1.1.1) Koeficient φ; asociační míra u χ2 testu (viz § 3.3.3) Testové kritérium χ2 testu s Yatesovou korekcí (viz § 3.1.1.1) Směrodatná odchylka Mann–Whitney–Wilcoxonův test (viz § 3.1.1.2) P ravděpodobnost chyby 1. druhu (chybné zamítnutí nulové hypotézy; viz § 3.1.1.1) Pořadový biseriální korelační koeficient (viz § 3.1.1.2) Koeficient determinace (viz § 3.1.1.3) Testové kritérium MWW Z-skóre (viz § 5.1.1)

MWW p rrb R2 U z 

takto označených grafů je na adrese http://versologie.cz/kapitoly U dostupná interaktivní verze, případně zdrojová data

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 7

4.4.2017 11:18:59

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 8

4.4.2017 11:18:59

ÚVOD

Kniha Kapitoly z korpusové versologie je jedním z výstupů pětiletého grantového projektu (2011–2015) zaměřeného na výzkum českého verše 19. století. Volba 19. století byla podmíněna dvěma faktory: 1) existencí České elektronické knihovny (ČEK; <http://www.ceska-poezie.cz/cek/>), která poskytuje dostatečně rozsáhlý materiál v digitalizované podobě (cca 80 tisíc básní z 19. a počátku 20. století), 2) existencí celé řady dílčích i souhrnných prací o českém verši 19. století, které naší práci daly cenné podněty (zásadní pro nás byly publikace Miroslava Červenky a Květy Sgallové). Požadavek rychlého, jednotného a komplexního zpracování tak rozsáhlého materiálu nás přivedl k myšlence celý proces zautomatizovat, tj. využít výpočetní techniku. Řešení projektu jsme rozdělili do několika kroků.

Kontext

Budování Korpusu českého verše

Automatická analýza verše vyžaduje, aby byly analyzované texty po tuto analýzu připraveny. Proto byl z ČEK vytvořen Korpus českého verše (KČV) – lemmatizovaný, foneticky, morfologicky, metricky a stroficky anotovaný korpus české poezie 19. a počátku 20. století. Znamenalo to ke každé slovní jednotce v korpusu připojit informaci o jejím základním slovním tvaru (lemma), fonetickém přepisu a gramatických kategoriích, u každého verše určit metrum (jamb, trochej…), rozsah (počet „stop“), typ klauzule (mužská, ženská…) a metrický vzorec; na vyšších rovinách anotovat rýmové dvojice, resp. n-tice a pevné formy (sonet, rondel…). Veškeré anotace byly vytvořeny automaticky,1 fonetická, metrická a strofická anotace byly 1 Lemmatizaci a morfologickou anotaci laskavě provedli pracovníci Ústavu teoretické a komputační lingvistiky FF UK (Hana Skoumalová, Milena Hnátková, Tomáš Jelínek a Vladimír Petkevič) ve spolupráci s pracovníky Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK (Jan Hajič, Jaroslava Hlaváčová).

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 9

4.4.2017 11:18:59

provedeny za tímto účelem vyvinutým systémem Květa (nazvaným na počest Květy Sgallové, průkopnice využití výpočetní techniky ve versologii). Výsledky automatické analýzy se staly podkladem následujících kapitol: je-li v textu řeč např. o básni složené v pětistopých jambech, znamená to, že rozměr básně (pětistopý jamb) byl určen počítačem. Podrobnějšímu popisu jednotlivých komponent systému byla věnována pozornost jinde (Plecháč 2016), uveďme alespoň, že se jejich spolehlivost pohybuje mezi 95–99 %. ČEK obsahuje řadu duplicitních jednotek (opakovaný výskyt básní v různých vydáních sbírky). Aby nedocházelo ke zkreslování souhrnných statistik, rozhodli jsme se do KČV zahrnout vždy pouze nejstarší výskyt každé básně (soupis vyřazených básní je přístupný na <http://versologie.cz/kcv.html>). Shoda mezi texty byla určována na základě fonetického přepisu, selekce by tedy neměla být ovlivněna např. odchylkami v interpunkci a zároveň by nemělo docházet k odstranění přetisků, v nichž byly oproti staršímu znění provedeny (byť nepatrné) změny. Zájemce o podrobnější popis KČV odkazujeme na Plecháč–Kolár 2015. ČEK poskytuje materiál sice rozsáhlý, přesto kusý (neobsahuje např. časopiseckou produkci), veškeré závěry je tedy nutné chápat jako závěry učiněné na tomto konkrétním materiálu, a to s vědomím, že tento materiál byl zpracován ve dvou fázích: nejprve proběhlo jeho značkování v rámci ČEK, poté v rámci KČV.

Zpřístupnění dat

Data obsažená v KČV byla zpřístupněna na webových stránkách (<http://www.versologie.cz/>) prostřednictvím řady on-line nástrojů (k tomu srov. Kolár–Plecháč 2016, Kolár–Plecháč 2015).

Budování srovnávacího korpusu prozaických textů

Pro potřeby srovnání veršovaných a neveršovaných textů jsme s laskavým přispěním Ústavu českého národního korpusu vytvořili korpus ProKop. Ten se skládá z textů – kvůli autorským právům shufflovaným na rovině skupin vět –, které byly publikovány mezi lety 1905–2007,2 a čítá bezmála 2‚5 milionu slov (soupis textů je dostupný na <http://versologie.cz/prokop>). Korpus ProKop byl lemmatizován, morfologicky a foneticky anotován za použití týchž nástrojů jako KČV. Dodejme, že myšlenka srovnání s prozaickými texty za účelem stanovení jazykových podmínek veršované řeči není nová – po opuštění hledání pravděpodobnostního modelu verše (Červenka–Sgallová 1967, 1968) byl tento postup využíván v pracích Miroslava Červenky a Květy Sgallové (srov. např. Červenka 1971). 2 Srovnávání poezie převážně 19. století s neveršovanými texty převážně z 20. století jistě není ideální. Nevíme ale o žádných dokladech, že by u analyzovaných jevů došlo v češtině za posledních 200 let k výrazným posunům.

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 10

4.4.2017 11:18:59

Text

Závěrečným výstupem je předkládaná kniha. Již jsme zmínili dílo Miroslava Červenky a Květy Sgallové. Chtěli bychom zdůraznit, že tato návaznost není jen symbolická. Následující výklady je nutné chápat jako přímé pokračování a snahu o doplnění jejich díla. Titul knihy se skládá ze dvou částí: výraz kapitoly jednak odkazuje k názvu poslední knihy Miroslava Červenky (2006a), jednak zdůrazňuje, že se bude jednat o analýzu vybraných problémů; nově vytvořené spojení korpusová versologie odkazuje ke korpusové lingvistice a jejím metodám.

Adresát

Netroufáme si na tomto místě vyjmenovávat okruhy potenciálních čtenářů, ať už ale bude čtenářem kdokoli, jsme si vědomi toho, že jsou na něj kladeny nemalé nároky (pro někoho může být obtížné vpravit se do versologické problematiky, pro někoho zase do četných výpočtů a grafů). Doufáme ale, že náročnost nepadá na vrub nejasně formulovaných otázek, nepřehledné kompozice nebo nefunkčního jazyka. Snažili jsme se k problémům přejít bez zbytečných odkladů a vyhovět těm, kdo hledají jasné odpovědi na jasně formulované otázky.

Kompozice

Kniha se skládá z pěti oddílů, které jsou dále členěny do kapitol, v závěru je pro přehlednost uveden soupis testovaných hypotéz s výsledky. Po analýze vybraných rytmických charakteristik a jejich spojitosti s básnickými školami nebo jednotlivými autory (§ 1 – § 4) je pozornost přesunuta k pokusu o komplexní charakteristiku rytmického stylu veršovaného textu (§ 5). V rámci prvních čtyř oddílů se postupuje od hierarchicky nejvyšší roviny (versifikační systémy) po rovinu hierarchicky nejnižší (suprasegmentální jevy a morfologická rovina verše). Snažili jsme se, aby každá kapitola (případně podkapitola) měla obdobnou strukturu: stanovení problému (případně včetně velmi výběrového a stručného připomenutí dosavadního stavu bádání) → formulování hypotézy → vytýčení postupu jejího ověřování (vždy podle povahy jevu a materiálu) → výsledek.

Témata

V knize řešíme zhruba 20 otázek týkajících se českého verše 19. století. Přehled jednotlivých témat nejlépe podá obsah nebo seznam testovaných hypotéz. Po jejich zběžném přehlédnutí je zřejmé, že jsme se věnovali již tradičním versologickým tématům: např. veršovému incipitu a klauzuli (skutečně existuje něco jako

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 11

4.4.2017 11:18:59

romantický jamb?, liší se jamb a trochej preferencí určitého typu zakončení? atd.), obsazování silných a slabých pozic verše víceslabičnými celky (potvrdila se např. tzv. kompenzační hypotéza, která říká, že porušení metrické normy je kontextově vyvažováno pomocí vokalické kvantity nebo morfologického švu). Šlo nám totiž také o to, dříve vyslovené teze ověřit pomocí vhodných metod a nástrojů. Kromě toho jsme se zabývali tématy novými, např. vztahem předložkových spojení a silných (iktových) pozic verše. Za progresivní považujeme výzkum komplexních charakteristik rytmického stylu. Knihu spojuje zájem o hledání statisticky prokazatelných tendencí, specifikům jednotlivých autorů nebo děl je věnována jen epizodická pozornost, ambicí Kapitol… nebylo stát se příručkou historické poetiky nebo nabídnout interpretace jednotlivých děl.

Materiál

Již jsme zmínili, že materiálem, na kterém je výklad konstruován, jsou texty KČV. KČV zabírá dlouhý časový úsek od konce 18. století po první třetinu století 20. Takto rozsáhlý materiál bylo nutno nějak roztřídit. Jednou z možností byla klasifikace dle básnických „škol“ (pracovali jsme s těmito skupinami: thámovec, puchmajerovec, preromantik, romantik, májovec, ruchovec, lumírovec, dekadent, Katolická moderna, proletářská poezie). Jsme si samozřejmě vědomi toho, že jak výběr škol, tak přiřazení autora k dané škole může být v některých případech diskutabilní (nenašli jsme lepší a zároveň jednoduchý způsob než autory rozřadit podle Lexikonu pro českou literaturu). Taková klasifikace je spíše pracovní a jedním z našich cílů bylo ji verifikovat na základě měřitelných parametrů jasně definovaných tříd (škola = nejasně definovaná třída vs. autor, dílo = jasně definované třídy). Ukázalo se, že některé parametry díla mohou odpovídat jiné třídě, než do které je autor tradičně zařazován, a že se tyto parametry mohou v čase výrazně proměňovat. Kromě klasifikace dle škol jsme při každé vhodné příležitosti hypotézy zároveň testovali na základě širšího výběru rozděleného dle data narození autora, tj. vybíráni nebyli jen autoři, které jsme přiřadili k nějaké výše zmíněné skupině, ale všichni autoři KČV, jejichž dílo poskytlo pro daný jev dostatek dokladů.

Metody

Kniha je založena na sledování měřitelných charakteristik textů za využití statistických metod. Spojení statistiky a versologie ale není nové (srov. již práce Borise Tomaševského ad.). Nový je důsledný přechod od kvantitativního popisu zkoumaných jevů ke statistickému testování hypotéz.3 Mezi základní postupy, které 3 Epizodické využití takového přístupu lze najít i v české versologii – srov. např. [Červenka]–Mazáčová–[Sgallová]–Vašák 1976, Štochl 2011.

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 12

4.4.2017 11:18:59

využíváme, patří: zjišťování odchylky od očekávané četnosti, prokázání závislosti a korelace jevů; v pasážích věnovaných rytmickému stylu využíváme metod vícerozměrné statistiky. Od Miroslava Červenky a Květy Sgallové přejímáme zájem o srovnání veršované a neveršované řeči a zřetel k jazykovým předpokladům (např. využití údajů o relativní četnosti slovních taktů v češtině).

Cíle

Naším cílem bylo napsat odbornou (specializovanou) knihu, v níž předložíme jasné odpovědi na jasně formulované otázky, samozřejmě s vědomím toho, že tyto odpovědi jsou platné jen do doby, než budou popřeny. Podotkněme, že právě formulování otázek tak, aby je bylo možné buď vyvrátit, nebo potvrdit, považujeme za jeden z přínosů knížky. Chtěli jsme také ukázat, že rytmický styl je výsledkem souhry metrických, jazykových a estetických (poetických) norem, případně prozkoumat možnosti, které může analýza rytmického stylu nabídnout navazujícímu literárněhistorickému nebo textologickému výzkumu (určování autorství). Byli bychom rádi, kdyby Kapitoly z korpusové versologie byly chápány v kontextu celého projektu jako jeden z možných výstupů: současně totiž publikujeme zdrojová data, čímž nejen činíme svou práci transparentní, ale především nabízíme všem, kdo o to mají zájem, aby si na jejich základě napsali knihu vlastní.

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 13

4.4.2017 11:18:59

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 14

4.4.2017 11:18:59

§ 2 ZÁKLADNÍ SYLABOTÓNICKÁ METRA A ROZMĚRY

Jak jsme viděli v předchozí kapitole, sylabotónický verš představoval v celém sledovaném období základní, nejužívanější versifikační systém. (Výjimku představují samozřejmě „předreformní“ thámovci, jimž se proto nadále nebudeme věnovat.) Předpokládá se přitom, že jak užívání jednotlivých sylabotónických meter (jamb, trochej…) i jejich podtypů – rozměrů (čtyřstopý jamb, pětistopý jamb…) – se řídilo obecnými preferencemi jednotlivých básnických škol, resp. generací a dobovými asociacemi s různými žánry a tématy (odkazujeme zejména na práce Miroslava Červenky a Květy Sgallové). Základními metry zůstávaly po celé 19. století trochej a jamb. Postavení daktylu, daktylotrocheje i jejich předrážkových variant, příp. sylabotónických nápodob časoměrných meter bylo vždy zcela okrajové (OBR. 6). V následujících kapitolách se jimi proto nebudeme zabývat.19

§ 2.1

Trochej a jamb

§ 2.1.1

Četnosti užívání v průběhu 19. století

Podívejme se nejprve na relativní četnosti jambických a trochejských veršů v básnických sbírkách náležejících k jednotlivým básnickým školám. OBR. 6 ukazuje zřetelný rozdíl mezi poezií první a druhé poloviny století – zatímco v první polovině byl zcela dominantním metrem trochej, u májovců dochází k obratu, po němž následuje období preference jambu. Stejné tendence jsou přitom patrné i v souboru neomezeném na básnické školy.

19 Podrobný popis vývoje daktylu viz Červenka 1999b. Daktylotrochej takto zpracován není, jeho užití je v 19. století nejčastěji spojeno se sylabotónickou nápodobou antických meter (hexametr, antické strofy).

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 25

4.4.2017 11:19:05

 OBR. 6: Nahoře: průměrné relativní četnosti meter měřené počtem veršů ve sbírkách básnických škol – jamb včetně alexandrinu (●), trochej (■), daktyl (◆), daktyl s předrážkou (▲), daktylotrochej, daktylotrochej s předrážkou a sylabotónické nápodoby časoměrných meter (▼). Dole: průměrné relativní četnosti meter měřené počtem veršů podle data narození autora; klouzavý průměr (délka 5 let).20 Číslo v závorce u básnické školy udává počet analyzovaných sbírek.

průměrná relativní četnost metra (%)

100

PRO (14)

KAT (48)

DEK (52)

LUM (134)

RUCH (80)

MÁJ (97)

ROM (15)

PRE (26)

PUCH (17)

průměrná relativní četnost metra (%)

100

1875

1850

1825

1800

1775

20 Každý datový bod x reprezentuje průměr hodnot zjištěných v letech x − 2 až x + 2.

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 26

4.4.2017 11:19:05

Podle Miroslava Červenky souvisí vývojová křivka s konotacemi, s nimiž byly jamb a trochej v 19. století spojovány. Počáteční favorizaci trocheje připisuje vlivu Dobrovského zakládající práce Česká prozódie, kde je trochej označen za „duchu české řeči přiměřenější než rozměr jambický“ (1795/2014: 18), který – i když v češtině realizovatelný – odporuje její přirozenosti (tamt.: 19) a je „slepou nápodobou německého veršování [Versarten], kterou jsme nezískali nic víc než přednosti jednoslabičného rýmu“ (tamt.: 20). Pojetí trocheje jako tradičního českého metra pak rezonuje v celé první polovině 19. století.21 Májovci proti tomu zavedením jambu „manifestují souvislost s Máchou a s evropskou romantickou tradicí vůbec“ (Červenka 1966: 163), resp. přihlášení k „ ‚škodlivým směrům‘, ke kosmopolitismu a globálním problémům moderního člověka“ a „těsnější přiblížení standardnímu repertoáru světové poezie, konkrétně německé, anglické a ruské“ (Červenka–Sgallová–Kaiser 1995: 116), což bylo ještě umocněno v poezii lumírovců a především dekadentů, pro něž už měl být trochej „prototypem staromilství a rytmické banality“ (Červenka 1991: 24). (Rovnováha trocheje a jambu u autorů proletářské poezie, která se vymyká celkovému trendu, snad souvisí s rytmem pracovní písně, kde zmíněná „rytmická banálnost“ není vnímána jako nedostatek.)

§ 2.1.2

Žánrové a tematické asociace

Podle Miroslava Červenky (1966) postupem času dochází nejen k upozadění trocheje ve prospěch jambu, ale i k jeho asociaci s určitými specifickými žánry a tématy – jakožto tradiční a národní metrum je vyčleněn zejména pro historickou epiku, vlastenecké skladby a skladby s venkovskou tematikou,22 případně funguje jako odkaz k jiné národní versifikaci (jihoslovanské, španělské, arabské aj.). Tento předpoklad jsme se pokusili ověřit pomocí analýzy klíčových slov (lemmat). Postupovali jsme při tom následovně: U každé básně spojené s některou z básnických škol a psané buď výlučně trochejskými, nebo výlučně jambickými verši jsme porovnali frekvenci substantivních lemmat s jejich frekvencí v referenčním korpusu sestávajícím z celého díla daného autora. Pokud byla frekvence lemmatu v analyzované básni významně vyšší než v referenčním korpusu (χYATES 2 ; α = 0‚05; min. četnost = 2),23 pokládali jsme je za klíčové lemma dané básně. Tímto způsobem jsme pro každou básnickou školu sestavili frekvenční seznam klíčových lemmat (KL) v trochejských básních a frekvenční seznam KL v básních jambických. Protože naším cílem bylo modelovat tematický repertoár, který je sdílený napříč díly autorů dané generace, pracovali jsme dále pouze s těmi KL, která se objevují 21 Srov. např. „Přirozené, pročež i nejobyčejnější verše v češtině jsou trochaické“ (Hněvkovský 1820/2014: 121), „Verš v celku plynný, ačkoliv přílišné příchylnosti mladších básníků našich k jambu nikterakž neschvalujeme, nevidouce v tom nic jiného, než otrockou imitaci německého a anglického v dramatech veršování“ (Erben et al. 1860: 22). 22 Tím by bylo možné vysvětlovat i vyšší zastoupení trochejů v poezii „národní“ ruchovské školy oproti „kosmopolitní“ lumírovské. 23 Podrobnější komentář k testu χ2 viz § 3.1.1.1.

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 27

4.4.2017 11:19:05

TAB. 1:

Nejčastější unikátní klíčová lemmata v jambických a trochejských básních jednotlivých básnických škol. První číslo u básnické školy udává počet analyzovaných jambických básní, druhé počet analyzovaných trochejských básní. Číslo v závorce udává počet básní, v nichž se lemma objevuje jako klíčové. Jamb

Trochej

PUCH 47; 509

píseň (5), rod (4), vztek (3)

svět (44), vlast (42), sláva (41), duch (37), les (30), oko (28), pán (28), zlato (28), člověk (28), Čech (28)

PRE 110; 2142

dítě (4)

země (51), vlast (32), bůh (29), oko (29), nebe (28), národ (25), hora (24), sen (21), bratr (20), slza (18), duch (18), den (18), krása (18), dívka (18)

ROM 144; 808

stín (8), čas (6), máj (6), struna (4)

láska (46), slunce (45), hvězda (40), bůh (32), píseň (28), boj (26), krev (26), vlast (25), duch (24)

MÁJ 2629; 1924

čas (88), zrak (52), meč (48), strach (46), žití (43), skála (43), síla (41), Čech (35), kolo (32), kraj (31), klid (31)

slza (47), pole (39), čelo (36), rána (32), hrad (29), paní (28), mrak (27), tělo (25), zlato (22), hlas (21)

RUCH 1293; 1539

lidstvo (55), život (53), svoboda (41), zrak (36), světlo (36), smrt (36), zpěv (35), tma (32), nebesa (32), prach (32)

dívka (46), zlato (38), voda (36), vlas (34), štěstí (33), kříž (32), hrad (31), dcera (29), pole (27), záře (26), mrak (26), kniha (26)

LUM 5288; 1932

stín (235), tvář (151), kolo (131), věk (120), pán (64), noha (45), meč (44), bratr (41), štěstí (118), zpěv (115), čelo (111), prach (110), kůň (40), dálka (37), dcera (34), pole (32), práce (103), ňadro (102) hrad (32), mnich (31)

DEK 1333; 180

noc (76), tma (51), láska (49), slunce (33), krev (33), vítr (32), vůně (31), měsíc (27), hvězda (26), ret (25)

hora (4), dívka (3)

KAT 1411; 574

sen (61), tma (39), zrak (31), ret (29), ráj (28), strom (24), křídlo (23), věk (23), štěstí (23), krása (23), kraj (23)

obraz (19), víra (15), brána (12), zlato (11), zvon (11), dar (10), kněz (9), kámen (9), Josef (9), mistr (9), div (9), máť (9), Ježíš (9)

PRO 214; 184

duše (10), oko (9), žena (9), ruka (9), noc (8), čas (8), den (8), druh (8), kraj (8), země (7)

láska (7), píseň (5), rok (5), dítě (5), hlad (5), bůh (5), bratr (4), lid (4), květ (4), krása (3), tělo (3), muž (3), slovo (3)

u dané básnické školy a daného metra alespoň u tří různých autorů. Z trochejských a jambických seznamů každé básnické školy jsme pak vybrali pouze ta KL, která patřila mezi 100 nejčetnějších a zároveň se neobjevovala mezi 100 nejčetnějšími KL druhého metra. Tímto způsobem jsme eliminovali výrazy, které patří bez ohledu na metrum k obecnému tematickému repertoáru jak celé poezie 19. století (např. srdce, duše), tak určitých básnických škol (např. bůh, kříž v poezii Katolické moderny, noc, růže v poezii romantiků). TAB. 1 ukazuje pro obě metra a pro každou básnickou školu ta KL, která patří ve výsledných souborech mezi 10 nejfrekventovanějších (tam, kde se o poslední místo v pořadí dělilo více KL, uvádíme všechna).

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 28

4.4.2017 11:19:05

TAB. 1 dokládá, že přinejmenším u ruchovců a lumírovců je mezi nejfrekventovanějšími KL jambických a trochejských básní nápadný rozdíl. Zatímco u jambu se jedná převážně o abstrakta (lidstvo, život, svoboda, štěstí, práce), resp. KL s širokou kolokabilitou (zpěv, tvář), u trocheje se objevují KL, která by bylo možné skutečně spojovat právě s historickou/drobnou epikou (hrad, meč, pán, kůň), příp. venkovskou tematikou (pole). U Katolické moderny bychom pak mohli na základě uvedených KL usuzovat na sepětí trocheje s jejich oblíbeným žánrem legendy (ve smyslu „životy svatých“). Jak ale uvidíme v následující kapitole, mnohem přesvědčivější doklady asociace s určitými žánry/tématy lze získat, zaměříme-li se na jednotlivé jambické a trochejské rozměry zvlášť.

§ 2.2

Základní trochejské a jambické rozměry

§ 2.2.1

Četnosti užívání v průběhu 19. století

Mezi základní trochejské i jambické rozměry patřily v 19. století čtyřstopé a pětistopé (OBR. 7). Jejich četnosti odpovídají v první řadě trendům zjištěným u meter (§ 2.1.1), dále si lze všimnout, že 1) v počátcích obrození byl co do počtu veršů nej užívanějším rozměrem pětistopý trochej,24 2) u lumírovců a pozdějších škol zaujímá naopak pětistopý trochej zcela okrajové postavení; ze všech škol druhé poloviny 19. století dosahuje nejvyšší relativní četnosti v poezii ruchovců, 3) počínaje ruchovci a lumírovci se do popředí dostává pětistopý jamb; u druhé zmíněné školy se stává rozměrem zcela dominantním. Z ostatních rozměrů patřily k frekventovanějším ještě třístopé a šestistopé. Nápadně svou relativní frekvencí vybočuje šestistopý trochej v souboru puchmajerovských veršů – přes 80 % dokladů nicméně pochází pouze ze dvou rozsáhlých skladeb Šebestiána Hněvkovského Děvín a Doktor Faust, psaných různostopými verši – a šestistopý jamb (alexandrin), jehož prostřednictvím se dekadentní poezie hlásila ke svému inspiračnímu zdroji – francouzské literatuře (viz Červenka 1993). Zbývající rozměry stály v průběhu celého 19. století na periferii.

§ 2.2.2

Žánrové a tematické asociace

V detailně zpracovaných historických analýzách sledovali Miroslav Červenka a Květa Sgallová (Červenka–Sgallová 1988; Červenka 2006a: 225–264; Červenka 2007;

24 Upozorňujeme, že mluvíme o počtu veršů. Pokud bychom porovnávali frekvenci čtyřstopého a pětistopého trocheje na základě počtu básní, dospěli bychom k jinému výsledku: básní psaných ve čtyřstopých trochejích je v jednotlivých školách 19. století (kromě preromantiků, kde se na vysoké hodnotě podílejí sonety, které byly v první polovině 19. století téměř závazně psány pětistopými trocheji) víc než básní psaných v trocheji pětistopém (srov. Thesaurus českých meter či TAB. 2 v tomto paragrafu).

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 29

4.4.2017 11:19:05

 OBR. 7: Nahoře: průměrné relativní četnosti J4 (●), J5 (◆), T4 (■), T5 (▲) měřené počtem veršů ve sbírkách básnických škol. Dole: průměrné relativní četnosti J3 (●), J6 včetně alexandrinu (◆), T3 (■), T6 (▲) a ostatních dvoudobých rozměrů (▼) měřené počtem veršů ve sbírkách básnických škol. Číslo v závorce udává počet analyzovaných sbírek.

průměrná relativní četnost rozměru (%)

10 60

PUCH (17)

PRE (26)

ROM (15)

MÁJ (97)

RUCH (80)

LUM (134)

DEK (52)

KAT (48)

PRO (14)

PUCH (17)

PRE (26)

ROM (15)

MÁJ (97)

RUCH (80)

LUM (134)

DEK (52)

KAT (48)

PRO (14)

0 50

průměrná relativní četnost rozměru (%)

Sgallová 2015), jak se u jednotlivých dvoudobých rozměrů v průběhu 19. století ustalovaly a měnily asociace s různými žánry a tématy. Pomineme-li málo frekventované jevy a uváděné protipříklady, mohli bychom jejich závěry shrnout následujícím (značně zjednodušujícím) způsobem: Už v první polovině století se u převládajícího trocheje začínají oba základní rozměry funkčně vyhraňovat: „Zatímco T4 dominoval v písních a krátkých lyrických básních, T5 byl využíván především u vážných témat (elegie, ódy a vůbec vlastenecká patetická lyrika) a v epických básních, zejména historických“ (Sgallová 2015: 79). S nástupem májovců se pak příznaky čtyřstopý ~ písňovost / pětistopý ~ patos

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 30

4.4.2017 11:19:06

přenášejí z trocheje i do nově se prosazujícího jambu, k čemuž se připojuje i funkční využití opozice trochej ~ tradiční, národní / jamb ~ moderní, světový. V tvorbě autorů druhé poloviny století (májovci, ruchovci, lumírovci) tak čtyřstopý jamb převládá v reflexivní, přírodní a intimní lyrice a drobných epických skladbách (balady, romance), pětistopý jamb v rétorické lyrice a rozsáhlých epických skladbách, zatímco čtyřstopý trochej v lyrice i epice s venkovskou tematikou a pětistopý trochej v rozsáhlých epických skladbách vlasteneckého zaměření odkazujících k obrozenské tradici (OBR. 8). OBR. 8:

Schematické znázornění žánrových a tematických asociací čtyřstopého trocheje (T4), pětistopého trocheje (T5), čtyřstopého jambu (J4) a pětistopého jambu (J5) v poezii 2. poloviny 19. století. folklor (T) / příroda (J) písňovost tradiční národní

lyrika a epika spjatá s venkovem

moderní světový

reflexivní, přírodní a intimní lyrika drobná epika (balady, romance)

ideje patos

epické skladby odkazující k obrozenské tradici

rétorická lyrika rozsáhlé epické skladby

Na tyto předpokládané žánrové/tematické asociace jednotlivých rozměrů jsme se opět zaměřili jako na problém statistický a pokusili se je modelovat pomocí klíčových lemmat (KL). Pro každou školu a každý ze čtyř rozměrů jsme sestavili frekvenční seznam KL stejným způsobem jako u meter (§ 2.1.2). Kvůli nízkému množství jambických dokladů a celkově menšímu počtu dokladů v jednotlivých rozměrech z první poloviny století jsme básnické školy rozdělili do dvou skupin, které jsme dále zpracovávali odlišně. U básnických škol první poloviny století (PUCH, PRE, ROM) jsme pracovali pouze s KL, která se objevují u dané básnické školy a daného rozměru alespoň u dvou různých autorů, u ostatních škol jsme opět pracovali s podmínkou výskytu minimálně ve třech autorských subkorpusech. Obecný repertoár motivů jsme se pak pokusili eliminovat stejným způsobem jako výše – pracovali jsme pouze s těmi KL, která patřila mezi 100 nejčetnějších v daném rozměru u dané školy a zároveň se u dané školy neobjevila mezi 100 nejčetnějšími KL jiného rozměru. TAB. 2 ukazuje ta KL, která ve výsledných souborech patří mezi 10 nejfrekventovanějších (tam, kde se o poslední místo v pořadí dělilo více KL, uvádíme všechna).

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 31

4.4.2017 11:19:06

TAB. 2:

Nejčastější unikátní klíčová lemmata v básních jednotlivých básnických škol psaných čtyřstopým jambem (J4), pětistopým jambem (J5), čtyřstopým trochejem (T4) a pětistopým trochejem (T5). Čísla u básnické školy udávají počet analyzovaných básní v jednotlivých rozměrech. Číslo v závorce udává počet básní, v nichž se lemma objevuje jako klíčové. J4

PUCH 8; 8; 130; 75

potok (2)

chvála (4), předek (2), skála (2), ptactvo (2), ovce (2), jelen (2), věrnost (2), mládek (2), jazyk (2), jícha (2), jméno (2), strom (2), lípa (2), pastýř (2), žíla (2), pole (2), rozvalina (2)

panna (14), čas (12), zlato (12), štěstí (11), milý (10), kvítek (9), růže (9), les (9), hoch (8), nevinnost (8), vina (8), máj (8), nebe (8)

život (8), blaho (7), osud (4), blud (4), duše (4), rozum (4), dítě (3), svoboda (3), soud (3), učenost (3), svatý (3), kníže (3), sok (3), hlava (3), Říman (3), nehoda (3)

PRE 33; 8; 623; 1233

kvítí (2)

---

noc (5), blesk (4), kvítek (4), hvězda (4), lovec (4), vlna (4), host (4), druh (3), kvítko (3), doba (3), háj (3)

národ (21), řeč (15), sláva (10), tělo (9) krev (8), lid (8), Praha (7), čas (7), město (7), Němec (7)

ROM 39; 33; 360; 70

ústa (3), druh (3)

doba (2)

země (20), dítě (15), krev (15), píseň (14), žena (14), skála (13), matka (13), zpěv (12), hora (10), lůno (10)

tvář (6), břeh (5), mladost (5), smrt (4), voda (4), dívka (3), život (3), radost (2), zář (2), milenka (2), věk (2), rakev (2)

MÁJ 573; 1027; 580; 549

král (16), rok (16), krása (13), vítr (7), panna (3)

lid (30), svět (27), život (21), čas (20), žití (18), vlast (15), síla (14), věk (13), druh (13), vlna (13)

bůh (18), duše (16), noc (14), hora (13), voda (12), moře (13), hoch (10), chvíle (9), hlas (9), strom (8), paní (8), pole (8)

sláva (14), bratr (13), mlha (8), radost (8), blesk (5)

RUCH 224; 392; 407; 268

vzduch (4), pták (3), hnízdo (3), kostel (3), poupě (3)

život (29), lidstvo (27), věk (19), noha (15), cit (15), dav (14), čin (12), div (12), zjev (12), dálka (11), svoboda (11), list (11), loď (11)

voda (13), blesk (11), mrak (9), dívka (8), kůň (8), strom (8), stín (7), zvuk (7), smích (7), děva (7), lípa (7), okno (7)

boj (12), práh (11), hněv (10), buben (10), oheň (9), půda (8), vrah (6), hoch (6), náruč (6), síň (5), řeka (5), pláč (5), muka (5), zámek (5), hrad (5), lesk (5), kruh (5), klín (5), ďábel (5), paní (5)

večer (4), LUM 634; 2840; vichr (4), stesk (3), 849; 176 pohádka (3)

stín (117), duch (106), člověk (95), vlna (94), tvář (80), strom (80), světlo (77), dítě (74), skála (74), štěstí (71)

sníh (4), jiskra (3) bratr (30), don (22), mnich (22), hrad (18), rytíř (17), rek (17), čest (15), stůl (13), záře (13), brána (13), břeh (13)

DEK 53; 359; 53; 22

luna (6), rok (6), smích (5), žal (4), sníh (4), kolo (3), park (3)

tělo (15), vůně (13), touha (13), kraj (12), smutek (10), krev (9), mlha (8), slza (8), světlo (7), síla (7), hudba (7), žití (7)

---

KAT 169; 386; 208; 42

vítr (5), klid (3), břeh (3), skráň (3), rok (3), mlha (3)

chvíle (15), život (14), žití (13), hora (13), Kristus (10), hvězda (10), křídlo (10), ráj (9), hlava (9), kraj (9), hřích (9)

--kámen (7), voda (6), mistr (5), pták (4), víra (4), rameno (4), víno (4), paní (4), práce (3), jaro (3), sníh (3), světlo (3), světec (3)

PRO 22; 30; 48; 8

---

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 32

4.4.2017 11:19:06

KL uvedená u jednotlivých škol a rozměrů do značné míry korespondují s výše uvedenými tezemi Červenky a Sgallové. U škol z počátku století (puchmajerovci, preromantici) se vybraná KL trochejských rozměrů znatelně liší (nečetné jambické básně nechme stranou). Zatímco u pětistopého trocheje převládají abstrakta, která by bylo možné spojovat s vysokým – rétorickým stylem (národ, svoboda, řeč, duše, osud, sláva, lid, učenost), v čtyřstopém trocheji převažují konkréta, zejména přírodní motivy (kvítek/kvítko, růže, les, háj) a KL, která by bylo možné považovat za typické baladické motivy (panna, milý, hoch, vina, nevinnost). Údaje u romantiků žádné výraznější rozdíly nevykazují a dokládají spíš celkový ústup pětistopého trocheje ve prospěch čtyřstopého a abstraktních motivů ve prospěch přírodních. U následujících dvou škol (májovci, ruchovci) už můžeme nicméně na základě uvedených KL usuzovat na zvláštní asociace všech čtyř rozměrů – u pětistopého trocheje lze u ruchovců předpokládat spojitost s historickou epikou (boj, hněv, buben, síň, zámek, hrad), zatímco jeho původní funkci coby verše vysokého rétorického stylu začíná patrně u obou škol plnit pětistopý jamb, u něhož se objevují typická abstrakta (život, lidstvo, lid, žití, vlast, svoboda). Jak u pětistopého trocheje, tak u pětistopého jambu se neobjevují téměř žádné přírodní motivy, které naopak převládají u obou rozměrů čtyřstopých (hora, strom, vítr, pták, hnízdo, poupě). U lumírovců korespondují KL i počty básní v jednotlivých rozměrech se známou tezí, že se u této školy stává pětistopý jamb rozměrem zcela univerzálním – je jím napsáno více než 60 % všech monometrických básní a vstřebává zřejmě i žánry a témata, která byla dříve spojována spíše s rozměry čtyřstopými (v ještě větší míře to platí pro dekadenty). Pětistopý trochej je u lumírovců v periferním postavení a jeho funkci coby rozměru historické epiky patrně přebírá trochej čtyřstopý (don, mnich, hrad, rytíř, rek, čest). S protikladem čtyřstopých a pětistopých rozměrů se pak lze setkat ještě u Katolické moderny, přinejmenším opět ve vyšším zastoupení přírodních motivů u kratších rozměrů (kámen, voda, vítr, pták, sníh, břeh). Takový průzkum samozřejmě nelze považovat za důkaz fungujících asociací veršových rozměrů s jednotlivými žánry/tématy ani s určitými lexikálními okruhy už jen proto, že jsme se zaměřovali pouze na 10 nejčetnějších KL a všechna ostatní nechali stranou. Vyplývají z něj nicméně dvě hlavní hypotézy, které lze dále testovat: 1) čtyřstopé rozměry vykazují oproti pětistopým vyšší zastoupení přírodních motivů, 2) pětistopý trochej ruchovců a čtyřstopý trochej lumírovců vykazují oproti ostatním rozměrům vyšší zastoupení historických motivů. § 2.2.2.1

H1:

Přírodní motivy V básních psaných čtyřstopými rozměry se objevují přírodní motivy častěji než v básních psaných pětistopými rozměry

Hypotézu jsme testovali na materiálu všech KL, která se u dané školy a daného rozměru objevila alespoň ve dvou různých autorských subkorpusech. Ze všech básní jsme tímto způsobem získali soubor 37 731 KL (tokenů) tvořených 1287 různými lemmaty (typy). V souborech charakterizujících jednotlivé rozměry básnických škol

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 33

4.4.2017 11:19:06

 OBR. 9: Zastoupení hyponym pojmu přírodní objekt mezi klíčovými lemmaty v čtyřstopých (●) a pětistopých (◆) trochejských a jambických rozměrech. Trochej

hyponyma pojmu „přírodní objekt“ (%)

DEK

KAT

PRO

DEK

KAT

PRO

LUM

RUCH

MÁJ

ROM

PRE

PUCH

Jamb

hyponyma pojmu „přírodní objekt“ (%)

17.5

12.5

7.5

LUM

RUCH

MÁJ

ROM

PRE

PUCH

jsme pak sledovali zastoupení KL, které databáze WordNet (Pala et al. 2011) označuje za hyponymum pojmu přírodní objekt.25 U škol první poloviny století výsledky žádný zvláštní trend nenaznačují (OBR. 9). Od májovců po Katolickou modernu už nicméně čtyřstopé rozměry vykazují oproti

25 Verze WordNetu 1.9, z níž jsme vycházeli, obsahuje celkem 23 094 slov. Pokrývá 77 % všech nalezených KL, vztaženo na počet typů, a 89 % všech nalezených KL, vztaženo na počet tokenů.

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 34

4.4.2017 11:19:06

pětistopým skutečně zvýšenou relativní četnost sledovaných KL. Rozdíly nejsou sice zvlášť výrazné, trend je ale konstantní.26 § 2.2.2.2

H2:

Historické motivy V ruchovských básních psaných pětistopým trochejem a lumírovských básních psaných čtyřstopým trochejem jsou historické motivy častější než v básních psaných ostatními rozměry

Protože se nám nepodařilo nalézt spolehlivý způsob, jak historické motivy, resp. motivy související s historickou epikou označit automaticky, přistoupili jsme k manuálnímu značkování. Ze všech 1287 KL (typů) nalezených v analyzovaných básních jsme vybrali následujících 50 lemmat: A = {báj, báje, biskup, bitva, bohatýr, bojovník, brnění, brána, cimbuří, císař, číš, don, doňa, družina, dvořan, hrabě, hrad, hradba, Hus, jezdec, kněžna, kníže, komnata, kopí, koruna, král, královna, meč, opat, oštěp, palác, panoš, prapor, přilba, rek, rytíř, šavle, šíp, tábor, trůn, válka, vládce, voj, vojsko, Vyšehrad, věž, zbroj, zbrojnoš, Zikmund, Žižka}

Dále jsme vybrali ještě pět lemmat, která mohou indikovat „národní“ zaměření textu: B = {Čech, Čechy, národ, Slovan, vlast}

U jednotlivých rozměrů jsme pak sledovali, kolik procent ze všech KL tvoří lemmata z obou skupin (OBR. 10). V souladu s výchozí hypotézou vykazuje pětistopý trochej ruchovců a čtyřstopý trochej lumírovců výrazně vyšší zastoupení KL ze skupiny A než ostatní rozměry. Totéž platí i pro pětistopý trochej preromantiků a – překvapivě – pro čtyřstopý jamb májovců.27 Relativní četnost KL ze skupiny B je dle očekávání celkově nápadně vyšší u ruchovců („národní školy“) než u lumírovců („kosmopolitní školy“). Výrazně se relativní četností těchto KL odlišuje puchmajerovský pětistopý trochej od čtyřstopého a – opět překvapivě – májovský pětistopý jamb od ostatních rozměrů.28

26 Statisticky významný (χ 2YATES; α = 0‚05) je výsledek pouze u lumírovského jambu (χ 2YATES = 37‚89). Srovnáme-li ale četnosti v čtyřstopých a pětistopých rozměrech všech škol druhé poloviny století dohromady (MÁJ, RUCH, LUM, DEK, KAT, PRO), je vysoce nepravděpodobné, že by byly rozdíly pouze dílem náhody (trochej: χ 2YATES = 6‚34; jamb: χ 2YATES = 50‚54). 27 Hodnoty testového kritéria χ 2YATES při srovnání KL ze skupiny A ve vybraných rozměrech s ostatními: PRE(T5): χ 2YATES = 4‚69; MÁJ(J4): χ 2YATES = 65‚23; RUCH(T5): χ 2YATES = 25‚37; LUM(T4): χ 2YATES = 171‚44. 28 Hodnoty testového kritéria χ 2YATES při srovnání KL ze skupiny B ve vybraných rozměrech s ostatními: PUCH(T5): χ 2YATES = 23‚52; MÁJ(J4): χ 2YATES = 34‚55.

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 35

4.4.2017 11:19:06

 OBR. 10: Zastoupení historických motivů mezi klíčovými lemmaty v jednotlivých rozměrech (skupina A: ■; skupina B: ■). 15

7.5

T4 T5

J5 J4

J4 J5 T4 T5

J4 J5 T4 T5 PRO

J5 T4

KAT

J4 J5 ROM

PRE

J4 J5 PUCH

J4 J5

DEK

2.5

LUM

RUCH

MÁJ

historické motivy (%)

12.5

V četnostech užívání jednotlivých meter a rozměrů jsme v poezii 19. století nalezli poměrně zřetelný trend – od naprosté dominance trocheje v počátcích obrození k dominanci jambu (především pětistopého) v druhé polovině století. U jednotlivých meter a rozměrů jsme dále sledovali nejčastěji se objevující klíčová lemmata. Ukázalo se především, že čtyřstopé rozměry oproti pětistopým obecně vykazují v druhé polovině století vyšší zastoupení přírodních motivů a že historické motivy se u jednotlivých škol často kumulují v básních psaných jedním rozměrem.

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 36

4.4.2017 11:19:07

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 122

4.4.2017 11:19:31

PŘEHLED TESTOVANÝCH HYPOTÉZ

kapitola

hypotéza

§ 2.2.2.1

H1:

V básních psaných čtyřstopými rozměry se objevují přírodní motivy častěji než v básních psaných pětistopými rozměry

§ 2.2.2.2

H2:

V ruchovských básních psaných pětistopým trochejem a lumírovských básních psaných čtyřstopým trochejem jsou historické motivy častější než v básních psaných ostatními rozměry

§ 3.2.1

H3:

V jambech preromantiků/romantiků jsou polysylabické incipity častější než u ostatních škol

§ 3.2.2

H4:

Četnost jednoslabičných R-celků v monosylabických incipitech jambických veršů závisí na příslušnosti k básnické škole

§ 3.2.2

H5:

V jambických verších četnost jednoslabičných R-celků v monosylabických incipitech negativně koreluje s četností polysylabických incipitů

§ 3.3.1

H6 :

V poezii preromantiků/romantiků jsou lichoslabičné ženské klauzule častější než u ostatních škol

§ 3.3.2

H7:

V poezii puchmajerovců jsou preferovány čtyřslabičné ženské klauzule, v poezii ruchovců/lumírovců jsou preferovány dvouslabičné ženské klauzule

§ 3.3.2

H8:

V ženských jambech jsou dvouslabičné klauzule častější než v ženských trochejích

§ 3.3.3

H9 :

Preference stejnoslabičných/různoslabičných ženských rýmů závisí na příslušnosti k básnické škole

§ 3.4.1

H10:

V poezii preromantiků/romantiků jsou sudoslabičné mužské klauzule častější než u ostatních škol

§ 3.4.2

H11:

Četnost jednoslabičných mužských klauzulí závisí na příslušnosti k básnické škole

§ 3.4.2.1

H12:

V mužských jambech jsou jednoslabičné klauzule častější než v mužských trochejích

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 123

výsledek

123

4.4.2017 11:19:32

kapitola

hypotéza

výsledek

§ 3.4.2.2

H13:

V mužských jambech s monosylabickým incipitem jsou jednoslabičné klauzule častější než v mužských jambech s polysylabickým incipitem

§ 3.4.3

H14:

Preference stejnoslabičných/různoslabičných mužských rýmů závisí na příslušnosti k básnické škole

§ 4.1

H15:

V poezii první poloviny 19. století bývají u víceslabičných R-celků začínajících na W-pozici preferovány ty, jejichž druhá slabika je dlouhá

§ 4.2.1

H16:

V poezii druhé poloviny 19. století bývají u víceslabičných R-celků začínajících na W-pozici preferována předložková spojení

§ 4.2.2.1

H17:

Delší předložková spojení začínající na S-pozici jsou obecně potlačována

§ 4.2.2.2

H18:

U předložkových spojení začínajících na S-pozici jsou obecně preferovány těsnější syntaktické vztahy

§ 5.1.2

H19:

Sládkův verš je bližší májovcům než Vrchlickému

§ 5.1.2

H20:

Heyduk se v pozdějších sbírkách sbližuje s lumírovským veršem

§ 5.1.2

H21:

Fričův a Mayerův verš je blízký romantikům

124

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 124

4.4.2017 11:19:32

CITOVANÉ UKÁZKY

Hvězdičkou (*) jsou označeny neautentické příklady, šipkou (↑) příklady již výše citované. Pokud je za odkazem uvedeno číslo v hranaté závorce, jedná se o číslo sbírky v České elektronické knihovně, z níž také ukázku citujeme: Blanka Svadbová et al. (ed.): Česká elektronická knihovna. Poezie 19. a počátku 20. století (Praha: ÚČL AV ČR, 2005); dostupné z <www.ceska-poezie.cz>. (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16)

Václav Thám (ed.): Básně v řeči vázané (Praha: dědicové K. F. Rosen müllera ml., 1785), s. [15] [id. 952] Václav Thám (ed.): Básně v řeči vázané (Praha: dědicové K. F. Rosen müllera ml., 1785), s. 119 [id. 952] Stanislav Kostka Neumann: Rudé zpěvy (Praha: Večernice, 1923), s. 38 [id. 722] * František Halas: Potopa. Hlad (Brno: Blok, 1965), s. 70 Svatopluk Čech: Písně otroka (Praha: F. Topič, 1895), s. 27 [id. 1146] * Gustav Dörfl: Miscelly (Praha: G. Dörfl, 1901), s. 5 [id. 140] * Jiří Mahen: Básně (Praha: Družstevní práce, 1928), s. 82 [id. 1333] Julius Zeyer: Vyšehrad (Praha: Militký & Novák, 1880), s. 206 [id. 1121] Jan Drda: Milostenky nemilostné (Praha: I. Železný, 1995) [Zdroj: <https://kontext.korpus.cz/>] Jiří Švejda: Havárie (Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1975) [Zdroj: <https://kontext.korpus.cz/>] Jaroslav Vrchlický: Svlačce na úhoru (Praha: J. Otto, 1906), s. 127 [id. 1075] Jaroslav Vrchlický: Svlačce na úhoru (Praha: J. Otto, 1906), s. 127 [id. 1075] Antonín Sova: Realistické sloky (Praha: F. Šimáček, 1890), s. 76 [id. 916]

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 125

125

4.4.2017 11:19:32

(17) (18) (19) (20) (21) (22) (23) (24) (25) (26) (27) (28) (29) (30) (31) (32) (33) (34) (35) (36) (37) (38) (39) (40) (41) (42) (43) (44) (45) (46) (47)

Tereza Dubrovská: Pandořina skřínka (Praha: J. Otto, 1927), s. 44 [id. 1490] Václav Kliment Klicpera: Deklamovánky (Praha: J. H. Pospíšil, 1841), s. 25 [id. 366] Václav Kliment Klicpera: Deklamovánky (Praha: J. H. Pospíšil, 1841), s. 25 [id. 366] Václav Kliment Klicpera: Deklamovánky (Praha: J. H. Pospíšil, 1841), s. 36 [id. 366] Václav Kliment Klicpera: Deklamovánky (Praha: J. H. Pospíšil, 1841), s. 35 [id. 366] Jiljí Vratislav Jahn: Růženec (Praha: I. L. Kober, 1863), s. 12 [id. 283] Jiljí Vratislav Jahn: Růženec (Praha: I. L. Kober, 1863), s. 12 [id. 283] Jiljí Vratislav Jahn: Růženec (Praha: I. L. Kober, 1863), s. 3 [id. 283] Jiljí Vratislav Jahn: Růženec (Praha: I. L. Kober, 1863), s. 3 [id. 283] Karel Dostál-Lutinov: Osudy (Prostějov: Archa, 1913), s. 37 [id. 79] Karel Dostál-Lutinov: Osudy (Prostějov: Archa, 1913), s. 37 [id. 79] Gustav Pfleger Moravský: Pan Vyšínský. Kniha 3, 4, 5 a 6 (Praha: J. Pospíšil, 1859), s. 74 [id. 793] Gustav Pfleger Moravský: Pan Vyšínský. Kniha 3, 4, 5 a 6 (Praha: J. Pospíšil, 1859), s. 74 [id. 793] Vojtěch Nejedlý: Básně 1 (Praha: J. H. Pospíšil, 1833), s. 96 [id. 683] Jan Evangelista Nečas: V ovzduší našeho Radhoště (Frenštát pod Radhoštěm: Pohorská jednota „Radhošť“, 1901), s. 6 [id. 756] Josef Vlastimil Kamarýt: Pomněnky (Praha/Hradec Králové: J. H. Pospíšil, 1834), s. 48 [id. 327] Karel Sabina: Básně 1 (Praha: B. Haase, 1841), s. 92 [id. 877] Karel Sabina: Básně 1 (Praha: B. Haase, 1841), s. 92 [id. 877] Karel Sabina: Básně 1 (Praha: B. Haase, 1841), s. 38 [id. 877] Karel Sabina: Básně 1 (Praha: B. Haase, 1841), s. 38 [id. 877] Karel Sabina: Básně 1 (Praha: B. Haase, 1841), s. 19 [id. 877] Karel Sabina: Básně 1 (Praha: B. Haase, 1841), s. 19 [id. 877] Karel Sabina: Básně 1 (Praha: B. Haase, 1841), s. 23 [id. 877] Karel Sabina: Básně 1 (Praha: B. Haase, 1841), s. 23 [id. 877] Josef Wenzig: Básně (Praha: I. L. Kober, 1874), s. 69 [id. 1095] Josef Wenzig: Básně (Praha: I. L. Kober, 1874), s. 69 [id. 1095] František Serafínský Procházka: Černý orel (Praha: Unie, 1918), s. 12 [id. 837] František Serafínský Procházka: Černý orel (Praha: Unie, 1918), s. 12 [id. 837] Josef Svatopluk Machar: Confiteor (Praha: F. Šimáček, 1887), s. 177 [id. 567] Vincenc Furch: Básně (Praha: I. L. Kober, 1874), s. 427 [id. 154] Jaroslav Vrchlický: Nové zlomky epopeje (Praha: J. Otto, 1895), s. 215 [id. 1047]

126

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 126

4.4.2017 11:19:32

(48) (49) (50) (51) (52) (53) (54) (56) (57) (58)

Jan z Hvězdy: Balady, romance, pověsti a legendy (Praha: J. Pospíšil, 1843), s. 54 [id. 1098] Jan z Hvězdy: Balady, romance, pověsti a legendy (Praha: J. Pospíšil, 1843), s. VIII [id. 1098] Jan z Hvězdy: Balady, romance, pověsti a legendy (Praha: J. Pospíšil, 1843), s. 17 [id. 1098] Jan z Hvězdy: Balady, romance, pověsti a legendy (Praha: J. Pospíšil, 1843), s. 2 [id. 1098] Jan z Hvězdy: Balady, romance, pověsti a legendy (Praha: J. Pospíšil, 1843), s. 84 [id. 1098] Jan z Hvězdy: Balady, romance, pověsti a legendy (Praha: J. Pospíšil, 1843), s. 3 [id. 1098] * * * Antonín Bulant: Písně a legendy (Praha: V. Kotrba, 1896), s. 44 [id. 41]

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 127

127

4.4.2017 11:19:32

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 128

4.4.2017 11:19:32

LITERATURA

ALTMANN, Gabriel 1966 „The measurement of euphony“, in J. Levý (ed.): Teorie verše 1. Sborník brněnské versologické konference, 13.–16. května 1964 (Brno: UJEP), s. 263–264 ARGAMON, Shlomo 2008 „Interpreting Burrows’s Delta. Geometric and probabilistic foundations“, Literary & Linguistic Computing 23, č. 2, s. 131–147 BARTOŇ, Tomáš et al. 2009 Statistiky češtiny (Praha: NLN/ÚČNK) BIČAN, Aleš Online Phonological Textual Corpus, <www.ujc.cas.cz>, dostupné z <http://www.ujc.cas.cz/phword>, přístup 1. 12. 2016 2015 „Distribution of vocalic quantity in Czech“, Grazer Linguistische Studien, č. 83, s. 133–138 BURROWS, John F. 2002 „‚Delta‘. A measure of stylistic difference and guide to likely authorship“, Literary & Linguistic Computing 17, č. 3, s. 267–287 ČECH, Radek – POPESCU, Ioan-Iovitz – ALTMANN, Gabriel 2011 „Euphony in Slovak lyric poetry“, Glottometrics, č. 22, s. 5–16 ČERVENKA, Miroslav 1966 „K sémantice metrického systému májovců“, in J. Levý (ed.): Teorie verše 1. Sborník brněnské versologické konference, 13.–16. května 1964 (Brno: UJEP), s. 161–170 1971 Statistické obrazy verše (Praha: ÚČSL ČSAV) 1972 „Kvantita v osmislabičném trocheji a jambu“, in D. Jeřábek – M. Kopecký – K. Palas (ed.): Literárněvědné studie. Profesoru Josefu Hrabákovi k šedesátinám (Brno: UJEP), s. 291–302 1991 Z večerní školy versologie 2. Sémantika a funkce veršových útvarů: versologický průvodce tvorbou generace 90. let (Pardubice: Akcent) 1993 „Český alexandrín“, Česká literatura 41, č. 5, s. 459–513 1995 „Polymetrie v české epice 19. století“, in týž – K. Sgallová: Z večerní

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 129

129

4.4.2017 11:19:32

školy versologie 3. Polymetrie. Metrika překladu (Praha: ÚČSL AV ČR), s. 7–100 1998 „Máchovo místo ve vývoji českého verše“, Česká literatura 46, č. 5, s. 485–489 1999a „František Ladislav Čelakovský a obrozenský sylabizující verš“, in M. Husová – I. Říhová – Z. Sedláček (ed.): Růže stolistá. F. L. Čelakovský 1799–1999. Sborník příspěvků (Strakonice: Muzeum středního Pootaví), s. 64–69 1999b Z večerní školy versologie 4. Daktyl (Praha: ÚČL AV ČR) 2001 Dějiny českého volného verše (Brno: Host) 2002a „Hlásková instrumentace“, in týž et al.: Pohledy zblízka. Zvuk, význam, obraz. Poetika literárního díla 20. století (Praha: Torst), s. 7–54 2002b „Dekanonizace rýmu“, in týž et al.: Pohledy zblízka. Zvuk, význam, obraz. Poetika literárního díla 20. století (Praha: Torst), s. 127–161 2006a Kapitoly o českém verši (Praha: Karolinum) 2006b „Šestero revolucí ve vývoji novočeského verše“, in S. Fedrová (ed.): Otázky českého kánonu. Sborník příspěvků z 3. kongresu světové literárněvědné bohemistiky 1 (Praha: ÚČL AV ČR), s. 283–298 2007 „Pětistopý jamb v 19. století“, Slovo a smysl 4, č. 7, s. 190–227 ČERVENKA, Miroslav – SGALLOVÁ, Květa 1967 „On a probabilistic model of the Czech verse“, in L. Doležel et al. (ed.): Prague Studies in Mathematical Linguistics 2 (Praha: Academia), s. 105–120 1968 „Na cestě k pravděpodobnostnímu modelu českého verše“, in J. Levý – K. Palas (ed.): Teorie verše 2. Sborník druhé brněnské versologické konference, 18.–20. října 1966 (Brno: UJEP), s. 67–72 1984 „Český verš“, in Z. Kopczyńska – L. Pszczołowska (ed.): Słowiańska metryka porównawcza 2. Organizacja składniowa (Wrocław: Ossoli neum s. 11–61 1988 „Český verš. Sémantika metra v poezii lumírovců“, in L. Pszczo łowska (ed.): Słowiańska metryka porównawcza 3. Semantyka form wierszowych (Wrocław: Ossolineum), s. 55–104 1994 „Novinky o verši Slávy dcery“, Slovenská literatúra 41, č. 5/6, s. 417–427 ČERVENKA, Miroslav – SGALLOVÁ, Květa – KAISER, Petr 1995 „Hlavní česká přízvučná metra v 19. století“, in M. Červenka – L. Pszczołowska – D. Urbańska (ed.): Słowiańska metryka porównaw cza 6. Europejskie wzorce metryczne w literaturach słowiańskich (War szawa: IBL), s. 75–143 [ČERVENKA, Miroslav] – MAZÁČOVÁ, Stanislava – [SGALLOVÁ, Květa] – VAŠÁK, Pavel 1976 „Rhyme, stanza and rhythmic types“, in J. Horecký – P. Sgall – M. Těšitelová (ed.): Prague Studies in Mathematical Linguistics 5 (Praha: Academia), s. 163–189

130

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 130

4.4.2017 11:19:32

DOBROVSKÝ, Josef 2014 [1795] „Česká prozódie“, přel. R. Kolár, in J. Říha (ed.): Prozodické spisy raného obrození (Praha: FF UK), s. 15–39 2014 [1798] „Prozódie“, přel. R. Kolár, in J. Říha (ed.): Prozodické spisy raného obrození (Praha: FF UK), s. 40–50 EDER, Maciej 2011 „Style-markers in authorship attribution. A cross-language study of the authorial fingerprint“, Studies in Polish Linguistics 6, č. 1, s. 99–114 ERBEN, Karel Jaromír et al. 1860 Zprávy soudců o dramatech z dějin slovanských (Praha: F. Řivnáč) EVERT, Stefan et al. 2015 „Towards a better understanding of Burrows’s Delta in literary authorship attribution“, in Proceedings of NAACL-HLT Fourth Workshop on Computational Linguistics for Literature (Denver), s. 79–88 FORST, Vladimír (ed.) 1985 Lexikon české literatury 1. A–G (Praha: Academia) 1993a Lexikon české literatury 2/1. H–J (Praha: Academia) 1993b Lexikon české literatury 2/2. K–L (Praha: Academia) HAJIČ, Jan 2004 Disambiguation of Rich Inflection. Computational Morphology of Czech (Praha: Karolinum) HENDL, Jan 2015 Přehled statistických metod. Analýza a metaanalýza dat (Praha: Portál) HNĚVKOVSKÝ, Šebestián 1820 [2014] „Zlomky o českém básnictví, obzvláště pak o prozódii, v šesti listech“, in J. Říha (ed.): Prozodické spisy raného obrození (Praha: FF UK), s. 114–165 HORÁLEK, Karel 1942 „K theorii předrážky v českém verši“, Naše řeč 26, č. 4, s. 107–110 1957 Přehled vývoje českého a slovenského verše (Praha: SPN) HRABÁK, Josef 1959 „Kapitolky o verši Josefa Jungmanna“, in týž: Studie o českém verši (Praha: SPN), s. 171–226 IBRAHIM, Robert – PLECHÁČ, Petr 2011 „Toward the automatic analysis of Czech verse“, in B. P. Scherr – J. Bailey – E. V. Kazartsev (ed.): Formal Methods in Poetics (Lüdenscheid: RAM), s. 295–305 IBRAHIM, Robert – PLECHÁČ, Petr – ŘÍHA, Jakub 2013 Úvod do teorie verše (Praha: Akropolis) JAKOBSON, Roman 1995 [1938] „K popisu Máchova verše“, in týž: Poetická funkce (Jinočany: H & H), s. 427–476

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 131

131

4.4.2017 11:19:32

JELÍNEK, Tomáš – PETKEVIČ, Vladimír 2011 „Systém jazykového značkování korpusů současné psané češtiny“, in V. Petkevič – A. Rosen (ed.): Korpusová lingvistika Praha 2011 3. Gramatika a značkování korpusů (Praha: NLN), s. 154–170 JIRÁT, Vojtěch 1931–1932 „Hudebnost Máchova rýmu“, Časopis pro moderní filologii 18, č. 1, s. 24–34 & č. 2, s. 147–157 1946 „Hlaváčkův rým“, in V. Jirát: O smyslu formy (Praha: V. Petr), s. 113 až 144 KERBY, Dave S. 2014 „The simple difference formula. An approach to teaching nonparametric correlation“, Comprehensive Psychology 3, č. 1, s. 1–9 KOLÁR, Robert – PLECHÁČ, Petr 2015 „Databáze českých meter a výzkum českého verše 19. století“, Česká literatura 63, č. 2, s. 236–246 2016 „Hus v české poezii devatenáctého století“, in M. Jaluška – D. Soukup (ed.): Jan Hus, husitství a husitské války a jejich dopad na českou kulturu. V. kongres světové literárněvědné bohemistiky Válka a konflikt v české literatuře (Praha: Akropolis), s. 135–144 KRÁL, Josef 1923 O prosodii české 1. Historický vývoj české prosodie (Praha: ČAVU) LEVÝ, Jiří 2012 [1963] Umění překladu (Praha: Apostrof) MATHESIUS, Vilém 1931 „K dynamické linii české věty“, Časopis pro moderní filologii 17, č. 1/2, s. 71–81 MERHAUT, Luboš (ed.) 2008a Lexikon české literatury 4/1. S–T (Praha: Academia) 2008b Lexikon české literatury 4/2. U–Ž (Praha: Academia) MUKAŘOVSKÝ, Jan 2001 [1934] „Obecné zásady a vývoj novočeského verše“, in týž: Studie 2 (Brno: Host), s. 116–198 ONDRÁČKOVÁ, Jana 1954 „O mluvním rytmu v češtině“, Slovo a slovesnost 15, č. 1, s. 24–29 & č. 4, s. 145–157 OPELÍK, Jiří (ed.) 2000a Lexikon české literatury 3/1. M–O (Praha: Academia) 2000b Lexikon české literatury 3/2. P–Ř (Praha: Academia) PALA, Karel et al. 2011 Czech WordNet 1.9 PDT. LINDAT/CLARIN Digital Library at the Institute of Formal and Applied Linguistics, Charles University in Prague, <www.mff.cuni.cz>, dostupné z <http://hdl.handle.net/11858/ 00–097C−0000−0001−4880−3>, přístup 19. 12. 2016

132

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 132

4.4.2017 11:19:32

PALACKÝ, František – ŠAFAŘÍK, Pavel Josef 2014 [1818] „Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie“, in J. Říha (ed.): Prozodické spisy raného obrození (Praha: FF UK), s. 51–113 PALKOVÁ, Zdena 1994 Fonetika a fonologie češtiny (Praha: Karolinum) 2004 „The set of phonetic rules as a basis for the prosodic component of an automatic TTS synthesis in Czech“, in Z. Palková – J. Janí ková (ed.): Phonetica Pragensia 10 (Praha: Karolinum), s. 33–46 PLECHÁČ, Petr 2012 Principy výstavby českého verše (Olomouc: FF UP), disertační práce [nepublikováno] 2015 „O poezii v číslech“, Česká literatura 63, č. 3, s. 452–455 2016 „Czech verse processing system KVĚTA – phonetic and metrical components“, Glottotheory 7, č. 2, s. 159–174 PLECHÁČ, Petr – IBRAHIM, Robert 2013 „Phonological and morphological means compensating for non-metricality in 19th century Czech verse“, Prace Filologiczne. Literaturoznawstwo 1, č. 3 (6), s. 31–50 PLECHÁČ, Petr – KOLÁR, Robert 2015 „The corpus of Czech verse“, Studia Metrica et Poetica 2, č. 1, s. 107–118 PLECHÁČ, Petr – ŘÍHA, Jakub 2014 „Measuring euphony“, in G. V. Vekshin (ed.): Methodology and Practices of Russian Formalism. Papers of the 2nd Osip Brik International Colloquium (Moskva: Azbukovnik), s. 194–199 PUCHMAJER, Antonín Jaroslav 1833 Fialky (Praha: V. Nejedlý) RYGL, Jan 2014 „Automatic adaptation of author’s stylometric features to document types“, in P. Sojka et al. (ed.): Text, Speech, and Dialogue. 17th International Conference, TSD 2014 (Switzerland: Springer), s. 59–61 ŘÍHA, Jakub 2012 „Rytmická stránka Nerudova rýmu“, Česká literatura 60, č. 3, s. 409–427 SGALLOVÁ, Květa 2015 O českém verši (Praha: Karolinum) SKARNITZL, Radek 2014 „O slovním přízvuku na jednoslabičných předložkách v češtině“, Naše řeč 97, č. 2, s. 78–91 STAMATATOS, Efstathios 2009 „A survey of modern authorship attribution methods“, Journal of the American Society for Information Science and Technology 60, č. 3, s. 538–556

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 133

133

4.4.2017 11:19:32

ŠTOCHL, Josef 2011 Svět díla Jiřího Ortena (Praha: Aula/Torst) 2014 „Norma českého jambu“, Česká literatura 62, č. 5, s. 707–727 VOLÍN, Jan 2007 Statistické metody ve fonetickém výzkumu (Praha: Epocha) ZEMAN, Jiří 1980 „K přízvukování prvotních jednoslabičných předložek“, Naše řeč 63, č. 3, s. 145–149 1983 „Ještě k přízvukování prvotních jednoslabičných předložek“, Naše řeč 66, č. 4, s. 192–197

134

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 134

4.4.2017 11:19:33

SUMMARY

The book Kapitoly z korpusové versologie (Chapters on Corpus Verse Studies) is one result of a five-year project (2011–2015) dealing with 19th century Czech verse. Analyses of selected problems are based on data from the Corpus of Czech Verse (henceforth CCV; see http://versologie.cz for details in English and Russian). All levels of annotation of the CCV have been done automatically with the help of the verse processing system Květa and other NLP tools. The book builds on the work of Miroslav Červenka and Květa Sgallová. In the first four sections the book proceeds from the highest level (versification systems) to the lowest (suprasegmental features and morphological level of versified texts) and focuses on the relations of frequency of selected features to literary movements or time periods. The classification into literary movements is rather provisional and one of the goals was to verify it, based on clearly defined parameters. It turned out that some parameters of the text may correspond to another class (movement) than the one which is traditionally assigned to its author and that these parameters may be subject to many changes during the author’s life. These issues are the focus of section 5, where an attempt to perform a complex analysis of rhythmical style is made. At the end of the book there is a list of hypotheses that have been tested in particular chapters. The book examines measurable features of poetic texts and their statistical analysis. It employs statistical hypothesis testing, measuring correlation and the methods of multidimensional statistics. It aims to discover statistical tendencies rather than to focus on the specifics of particular authors or books.

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 135

135

4.4.2017 11:19:33

Petr Plecháč Robert Kolár

Kapitoly z korpusové versologie Vydal Filip Tomáš – Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2017 jako svou 343. publikaci Vychází s podporou Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Redakce Jakub Říha Grafická úprava, obálka a sazba písmem Tabac Eliška Kudrnovská, David Dubec a Filip Blažek – Designiq Tisk Těšínské papírny, s. r. o., Bezručova 212/17, 737 01 Český Těšín Vydání první, počet stran 136, TS 12 ISBN 978-80-7470-149-8, ISBN 978-80-7470-150-4 (PDF) Doporučená cena včetně DPH 199 Kč

Kapitoly z korpusove versologie_sazba_1.indd 136

4.4.2017 11:19:34

Kapitoly z korpusové versologie jsou výstupem dlouhodobého projektu zaměřeného na výzkum českého verše 19. století a navazují na práce Miroslava Červenky a Květy Sgallové. Kromě analýzy vybraných rytmických charakteristik a jejich spojitosti s dobovými poetikami je pozornost věnována komplexní charakteristice rytmického stylu veršovaného textu. Kniha se materiálově opírá o Korpus českého verše a je založena na sledování měřitelných charakteristik textů.

Plecháč • Kolár

Další informace a nástroje najdete na www.versologie.cz, kde jsou také interaktivní vizualizace a zdrojová data k publikaci.

Kapitoly z korpusové versologie

cesky_vers_19.stol_obalka.indd 1

Petr Plecháč • Robert Kolár

Kapitoly z korpusové versologie 1 VERSIFIKAČNÍ SYSTÉMY 15 1.1 Ne-sylabotónické verše 15 1.2 Sylabismus 19 ZÁKLADNÍ SYLABOTÓNICKÁ METRA A ROZMĚRY 2 2.1 Trochej a jamb 25 2.1.1 Četnosti užívání v průběhu 19. století 2.1.2 Žánrové a tematické asociace 27 2.2 Základní trochejské a jambické rozměry 2.2.1 Č etnosti užívání v průběhu 19. století 2.1.2 Žánrové a tematické asociace 29

25 25 29 29

3 SUPRASEGMENTÁLNÍ JEVY VE VERŠI 37 3.1 Slovo, takt, mezipřízvukový interval, R-celek 37 3.1.1 Slovo (modelové příklady) 37 3.1.2 Takt, mezipřízvukový interval 44 3.1.3 R-celek 46 3.1.4 Pravděpodobnost výskytu R-celků ve verši 49 3.2 Jambický incipit 52 3.2.1 Polysylabický incipit 53 3.2.2 Monosylabický incipit 56 3.3 Ženská klauzule 58 3.3.1 Četnost lichoslabičných R-celků 60 3.3.2 Dvouslabičné a čtyřslabičné R-celky 64 3.3.3 Kombinace v rýmech 68 3.4 Mužská klauzule 71 3.4.1 Četnost sudoslabičných R-celků 73 3.4.2 Jednoslabičné a tříslabičné R-celky 75 3.4.3 Kombinace v rýmech 81 4 4.1 4.2 4.2.1 4.2.2

SEGMENTÁLNÍ JEVY A MORFOLOGICKÁ ROVINA VE VERŠI 85 Vokalická kvantita 86 Předložková spojení 96 Předložková spojení začínající na W-pozici 96 Předložková spojení začínající na S-pozici 100

5 5.1 5.1.1 5.1.2 5.2

RYTMICKÝ STYL 105 Shluková analýza 105 Mužský jamb (modelový příklad) 106 Ženský jamb 114 Možnosti atribuce autorství – ženský trochej 117

4.4.2017 11:22:21